PROČ NE MLÉKO ?

krava

Hned zprvu, když vyrušíme etické důvody, uvedu hlavní důvod, proč je nepochopitelné, že lidé pijí mléko. Je to fakt, který je naprosto jasný, ale nikdo nad ním vůbec nepřemýšlí.

Kravské mléko slouží pro telata – pro jejich správný vývin určitou dobu po narození. Ano, stejně jako lidské mléko slouží pro lidská “mláďata” tak i kravské mléko slouží pro telata. Už samotná myšlenka, že pijeme mateřské mléko, nějakého jiného druhu bývá skoro “zvrhlá” a naprosto nelogická.

Nejčastějším argumentem je samozřejmě to, že lidé potřebují získávat vápník a mléko je jeho skoro jediným (to si myslí většina populace, která se vůbec o nic nechce zajímat) a nejlepším zdrojem vápníku. No, vtipný fakt je ten, že příroda je geniální a když se podíváte na lidi, kteří žijí někde, kde nejsou zvířata, která by se dala dojit, asi si řeknete, že je zvláštní, protože pokud je mléko cizích zvířat naším nejlepším zdrojem vápníku, udělala příroda takovou chybu?

Kolem 75%ti procent lidí na světě intolerancí laktózy a tak se jim mléko hůř tráví. Už to je možná známka toho, že pít mléko asi není pro naše tělo nejlepší nápad. Kravské mléko má ty bezkonkurenčně nejlepší látky pro vývin, ano. Ale pro telata. Pro lidské tělo má naprosto nečekaně, nejlepší zástup všeho co potřebuje, lidské mléko. Záhada vyřešena. Zatímco pití kravské, kozího nebo jiného mléka přijde lidem naprosto normální. Představa lidské ženy kojící 30 letého muže nebo mu jen podávat ve sklenici své mléko přijde lidem odporná. Pročpak?

Mléko navíc překyseluje organizmus. Spoustu lidí, kteří z různých důvodů – většinou zdravotních, ale třeba i kvůli zhubnutí apod. – vysadili mléko a mléčné výrobky si potom pochvalovalo, jak se cítí dobře, zhubli a je jim fajn. A teď mi dovolte trochu citovat wikipedii, na které jsou moc milé informace:  ”V zemích, kde je nejmenší konzumace mléčných výrobků, je i nejmenší výskyt zlomenin a osteoporózy a naopak v zemích s nejvyšší konzumací je i největší výskyt těchto zdravotních obtíží. ” Asi náhoda, že? Podle jedné 12 let trvající americké studie, provedené na 77 761 ženách ve věku od 34 do 59 let, zvýšená konzumace mléka v žádném případě nepřispívá k zesílení kostí a redukci výskytu zlomenin.

Člověk kravské mléko pasterizuje – mění jeho povahu ze zásadotvorné na kyselinotvornou. Konzumací převážně kyselé stravy přestanou tkáně (orgány, žlázy, atd.) správně fungovat. Rakovinným buňkám se v kyselém prostředí dobře daří. Mléko obsahuje protein kasein, který je pro většinu lidí nestravitelný, dráždí tkáně a přetěžuje játra.

Po takových informacích vážně budu na člověka, který se nad tím ani nezamyslí, jen nevěřícně koukat.

 Druhá strana mince a to etická…

Pak tu máme stránku, o kterou se většina lidí nezajímá už vůbec, ale přesto je úplně stejně důležitá jako naše zdraví. A to je etická stránka věci. Dovolte mi přiblížit vám, jak se žije krávě ve velkochovu, která je chována pro mléko. Nikdo nemůže produkovat mléko jen tak, a proto musí být dojnice pochopitelně uměle oplodněna a musí porodit tele. Tele je dojnici odebráno mám tušení po jednom dnu. Krávy mají velice silné mateřské pudy a vůbec – žádná bytost se necítí dobře, když jí odebírají potomka. Krávy někdy “naříkají” několik dní a hledají svoje mládě, a nemluvě o tom, jak se asi musí cítit několikadenní tele, které je odtrhnuto od své matky a je někde naprosto samo. Zkuste si to představit na lidech. Není to zrovna růžová představa.

Dojnice je potom každý den dojena. Žádné pauzy, pokud jí bolí naprosto zničené vemeno, dojí se dál. Vznikají záněty vemene, do mléka se taky dostává hnis z rány a další pěkné věci. Dojnice je dojena po dobu cca 4-5ti měsíců a potom je znovu uměle oplodněna a vše se jede nanovo. Kráva dál dojí po dobu několika týdnů před porodem. Takto probíhá zhruba pětiletý život dojnice. Neustálé dojení, dívání se, jak jí někdo odvádí dítě a oplodňování. Nemusím asi ani psát, že něco takového je pro krávu extrémně náročné a proto je zabita na jatkách. Normálně může kráva žít až kolem 13-16ti let.

A co osud telat? Pochopitelně také není růžový – jsou odstavena a krmena umělou, nepřirozenou stravou. Ano. Mléko, které právě telátkům náleží, do sebe cpete vy, a ono musí jíst místo toho různé náhražky. Nemá tak zajištěný stoprocentně dobrý vývoj. Telata jsou zavřená v malých boxech, což můžu sama dobře potvrdit, neboť u mého příbuzenstva v Čechách měli kravín. Většinou se v boxu nemůžou ani otočit, můžou stát jen v jedné poloze, což je pochopitelně špatné i pro končetiny. Vyvíjející se mládě musí běhat, hýbat se, a ne jen stát ve stísněném prostoru. Tele má před sebou mísu s jídlem a vodu, ale to je asi tak všechno. Nikdy se neproběhne po trávě a nikdy už nepotká svou matku. Telata jsou takto postavená vedle sebe, ale nemůžou na sebe ani dosáhnout, takže sociální kontakt také žádný. Některá telata jsou na jatka, a z některých se stávají dojnice a absolvují stejný osud, jako jejich matky.

mleko

“Musím mít vápník!” Ten nejnudnější a nejopakovanější argument lidí, když zjistí, že někdo nepije mléko nebo nekonzumuje mléčné výrobky, je, že mu bude chybět vápník. Mléko je kyselinotvorné a zahlenění tkání po konzumaci mléčných výrobků vede ke špatnému zužitkování vápníku (který je zásadotvorný). To způsobuje deprese a oslabení kostí. Lidí s osteoporózou neustále přibývá a to hlavně ve státech, které mají velkou spotřebu mléka (na vrcholu spotřeby mléka a zároveň četnosti výskytu osteoporózy stojí USA). Naopak ve státech, kde je konzumace malá nebo žádná, nemají s osteoporózou takový problém.

A teď šokující zpráva – vápník je zastoupen i jinde, než v mléce! Ano, slyšíte dobře. Příroda totiž není tak dementní, jako my lidé, a ví, co je pro nás nejlepší. V obsahu 100 g polotučného mléka je 112 mg vápníku a mnoho z rostlinných “náhražek” má vápníku ještě o něco víc! Cca stejné množství květáku má například kolem 200 mg. Sezamová a maková semínka jsou skoro jako steroid co se týče vápníku, protože obsahují skoro 700 mg a mák kolem 1300! Brokolice, sušené fíky, hrášek nebo kapusta obsahují taky vápníku dost.

Navíc je nám dostupná oblíbená veganská náhražka mléka a to jsou rostlinná mléka! Mléka se dají udělat snad ze všech druhů ořechů a dalších věcí. Je ovesné, mandlové, rýžové, konopné, rýžové, lískooříškové, pohankové, makové, sójové a na internetu se určitě najde milion dalších druhů, já si vzpomínám na tyto. Navíc vyrobit si takové mléko je levné a naprosto jednoduché, zvládne to naprosto každý a budete vědět, co vlastně pijete. Bez hnisu, antibiotik a dalších sraček.

Veganských produktů stále přibývá a vy si můžete koupit i zakysané “mléko”, tvaroh, majonézu, jogurt, zmrzlinu, šlehačku, smetanu nebo i sýr. Všechno s nenápadnými uvozovkami, protože je vše rostlinné a zdravé.

Tak jen směle do toho. Obdarujte své tělo bohatstvím přírody a udělejte něco dobrého pro zdraví.

Zdroj: http://pastel-hero.blog.cz/, upraveno

Komentáře